Parkinsonik s dlouhodobou pracovní neschopností a neomezenými vycházkami? Zapomeňte na to

  Neomezené vycházky u diagnózy G20-Parkinsonova nemoc? Pokud odborníci ve státní správě udělají CHYBU, tak jednou za život je „omylem dostanete:-)

Na konci roku 2014 jsem musela zůstat v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Jelikož ani na OSSZ v KV ani na ČSSZ v Plzni  jsem dle posudkových lékařů nedosáhla na žádný stupeň invalidního důchodu, byla jsem nucena podat žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. Pracovala jsem na plný úvazek v cestovní kanceláři. Úvazek jsem si nechtěla zkrátit z finančních důvodů. Byla jsem tak vyčerpaná z nemoci a medikace, že jsem skutečně na přepážce pracovat nemohla. A tak jsem v polovině září zůstala doma v pracovní neschopnosti.

Přišlo mi logické zažádat si u obvodní lékařky o tzv.“ neomezené vycházky“(zvláštní režim vycházek). Stav nás parkinsoniků se mění každou hodinu, tak jak já mám určit, kdy mi bude dobře a kdy se nebudu cítit dobře? Kdy budu ztuhlá a kdy naopak budu celkem schopna pohybu? Vycházky mi neschválili, bylo mi řečeno, že nejsem onkologický pacienta a že neumírám. Dodnes mi není jasné, k čemu jsou umírajícímu neomezené vycházky, možná je těmto pacientům dávají z principu, jelikož ví, že je stejně už vlastně ani nepotřebují. Druhou žádost jsem zkusila za měsíc – opět zamítnuto. Už jsem tam raději nevolala a nezjišťovala,  proč tomu tak je.

V září 2015 jsem zkusila „štěstí“ na jiné OSSZ, jelikož  tam navštěvuji specialistku s potížemi, které se také vztahují k mojí diagnóze. Tentokrát byl můj stav zhoršen velmi nepříjemnými dystonickými křečemi pravé poloviny těla. A JAKÉ BYLO MOJE PŘEKVAPENÍ, MOJE ŽÁDOST BYLA SCHVÁLENA!

Neomezené vycházky jsem využila pouze 1,5měsíce. Nechala jsem se uschopnit, abych vyřešila situaci v zaměstnání. Od ledna 2016 jsem opět v pracovní neschopnosti, a čekám, jak dopadne únorová komise na MPSV ohledně invalidního důchodu, průkazu a příspěvku na péči. Postupovala jsem naprosto stejně jako v září 2015. V neurologické zprávě jsem měla uvedeno zhoršení stavu, ale tentokrát to nestačilo. Po telefonickém hovoru s paní posudkovou lékařkou jsem se opět  dozvěděla, že nejsem onkologický pacient a že jsem v podstatě asi zdravá. Na otázku, co bylo důvodem schválení vycházek před 3 měsíci mi bylo řečeno, že to byla CHYBA. Usoudila jsem, že další dotazy jsou opravdu bezpředmětné.

Zjišťovala jsem, zda se mohu někde dovolat svých práv. Nemohu-odvolání, stížnost, či něco podobného není prý možné. Někdo prostě za vás rozhodne, že vám to ještě s diagnózou G20 prostě „zpříjemní“. A v podstatě vám zamezí volný pohyb, který je u nás tak moc důležitý

Ptala jsem se odborníků přímo na MPSV, zda by se dalo něco dělat, třeba se odvolat,  a toto byla jejich odpověď:

Povolení neomezených vycházek  je upraveno v § 56 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Pravomoc povolit tyto vycházky je dána orgánu nemocenského pojištění, u okresních správ sociálního zabezpečení byla tato pravomoc delegována na lékaře referátu lékařské posudkové služby. Podle § 155 zákona o nemocenském pojištění se na udělení souhlasu k povolení neomezených vycházek nevztahuje správní řád, nelze se tedy proti němu odvolat.

Zákon o nemocenském pojištění uvádí, že stanovení režimu práce neschopného pojištěnce včetně povolení rozsahu a doby vycházek je věcí ošetřujícího lékaře. Ten může vycházky povolit  v době od 7 do 19 hodin nejvýše v rozsahu 6 hodin denně, vycházky nemusejí být čerpány vcelku, mohou být v průběhu dne rozděleny do několika úseků, tak, aby to práce neschopnému pojištěnci co nejlépe vyhovovalo a bylo přihlédnuto  k jeho sociálním potřebám.

Pokud jde o povolení neomezených vycházek, ty může ošetřující lékař povolit pouze po předchozím písemném souhlasu lékaře příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Uvedený režim vycházek se nepovoluje  při běžných onemocněních nebo normálně probíhajících pooperačních stavech. Z hlediska zdravotního se neomezené vycházky povolují  především u těžkých  duševních  a onkologických onemocnění,  kde je léčebný režim poměrně náročný jak časově, tak svým dopadem na práce neschopného pojištěnce. Zvláště u těchto onemocnění probíhající léčba a aktuální zdravotní stav často neumožňují práce neschopnému pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek. Cílem tohoto opatření  je umožnit pojištěncům s náročným způsobem léčby, aby si zvolili dobu, kdy budou moci využívat možnost vycházek podle aktuálního zdravotního stavu.

Na můj dotaz zda Parkinsonova choroba  je běžné onemocnění mi bylo odpovězeno z MPSV: Můžeme jen zopakovat, že pouze lékař okresní správy sociálního zabezpečení může na základě zjištěných skutečností vyhodnotit, zda se u daného jedince jedná o takové onemocnění, které vyžaduje povolení zvláštního  režimu vycházek.

Osobně si myslím, že se jedná se o totální ABSURDISMUS:

1. O udělení vycházek rozhoduje posudkový lékař, který pacienty NIKDY  neviděl. A nechci ani domyslet, že kolikrát neví, co některé diagnózy ve zprávě znamenají, protože není specialista v daném (u parkinsoniků je to neurologie)
2. V minulosti tomu tak nebylo, do roku 2012 mohl schválit neomezené vycházky ošetřující lékař-což mi přijde logické. Pacienta léčí, zná jeho obtíže a může žádost lépe vyhodnotit.
3. Neustále se v médiích probírá, že chybí posudkoví lékaři, že jsou staří, že nestíhají a že jich letos 140 odejde a celý posudkový systém zkolabuje.

Tak už vůbec nerozumím tomu, proč je ještě více zatěžují těmito úkony, když by to mohli lépe a zodpovědněji dělat ošetřující lékaři?

   Možná, že by se ale přeci jen něco dělat dalo. Našla jsem na internetu v jedné poradně tuto radu:

Jen ve zkratce popíši dotaz: Maminka 33letého syna s roztroušenou sklerózou/snažila jsem se najít podobnou diagnózou, protože parkinsoniků s pracovní neschopností asi moc nenajdete/, kterému je nyní aplikována biologická léčba se tázala, proč již 2x mu byly zamítnuty neomezené vycházky? Když synovi ošetřující lékařka doporučila pohyb a zda se může nějak bránit,

A zde je odpověď, která mě mile překvapila.

Dobrý den,

na problém Vašeho syna dopadá § 56 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění, a to zejména následující část uvedeného ustanovení:

"Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky podle věty třetí lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně."

Z uvedeného ustanovení pro nás neplyne, že by individuální vycházky mohly být nařízeny pouze onkologickým pacientům. V naší poradně nepůsobí lékaři a nejsme tedy schopni posoudit, zda přiložená část zákona dopadá na zdravotní stav Vašeho syna. Níže Vám ale můžeme poradit postup, jak se ohradit proti nepříznivému posudku posudkového lékaře.

Činnost posudkových lékařů ve věci nemocenského pojištění se řídí § 49 a násl. zákona o specifických zdravotních službách. Rozhodnutí posudkového lékaře, kterým je zamítnuto přiznání individuálních vycházek, je přezkoumatelné a to na základě návrhu Vašeho syna na přezkoumání. Vašemu synovi tedy doporučujeme požádat praktického lékaře o přiznání individuálních vycházek. Praktický tuto žádost opět postoupí posudkovému lékaři, vyžádejte si vydání písemného posudku a dožadujte se, ať se v něm posudkový lékař vyrovná s následujícím:

- na základě čeho uvádí, že individuální vycházky mohou být přiznány jen onkologickým pacientům?

- zda mu zdravotní stav Vašeho syna nepřipadá natolik proměnlivý, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, (zde požádejte praktického lékaře Vašeho syna o součinnost s posudkovým lékařem při poskytování informací o proměnlivosti zdravotního stavu).

Pokud posudkový lékař opět vydá zamítavý posudek, může Váš syn do tří dnů od obdržení takového posudku požádat o jeho přezkoumání. Žádost na přezkoumání posudku musí obsahovat informace o důvodu nesouhlasu s posudkem. Žádost na přezkoumání posudku se podává posudkovému lékaři, který ji vydal, pokud lékař této žádosti v plném rozsahu nevyhoví, postoupí ji do pěti dnů od jejího obdržení posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí, která posudek přezkoumá a to i včetně správnosti posouzení zdravotního stavu. Pokud by i rozhodnutí posudkové komise nevedlo k přiznání individuálních vycházek, tak může být rozhodnutí změněno soudem, v takovém případě Vám doporučujeme obrátit se na advokáta.

MOŽNÁ TUTO VARIANTU PŘEZKOUMÁNÍ NĚKDY VYZKOUŠÍM, A NEBO JÍ ROZHODNĚ PODOBNĚ POSTIŽENÉ OSOBĚ VE STEJNÉ SITUACI PORADÍM. ALE ZBÝVAJÍ MI 3 TÝDNY DO POSUDKOVÉ KOMISE, A TAJNĚ DOUFÁM A VĚŘÍM, ŽE SE SNAD MOJE 2 LETÉ DOHADOVÁNÍ S BOHY S NEOMEZENOU MOCÍ, PSANÍ NÁMITEK, STÍŽNOSTÍ A PODÁVÁNÍ ŽALOB VYŘEŠÍ A JÁ KONEČNĚ VYDECHNU…

DRŽTE MI PALCE