Naděje umírá poslední aneb kdo neumí počítat?:-)

otřesné zážitky z posudkových komisí pokračují, během 2 let jich mám už za sebou 6..a 7. mě zcela zaručeně čeká.. 

Minulý týden jsem na základě žaloby u Krajského soudu v Plzni absolvovala velmi ponižující posudkovou komisi...Největší pecka byl výrok odborného neurologa, že až mi dají stimulátor do mozku,, odeberou mi první stupeň invalidity a já už budu zdravá jako rybka. Kéž by to byla pravda, bohužel tomu tak není, tato operace může nemoc pozastavit, ale rozhodně nevyléčí, Parkinsonik dál užívá léky.Můj manžel v závěru této nechutné estrády nabídl posudkovému neurologovi, at se mnou stráví týden , že mu mě půjčí:-) a pak že si o tom můžou popovídat. Neurolog mě domů samozřejmě nechtěl..vše mi zamítnul a moji poznámku, že to budu řešit jinde a jinak bral jako vyhrožování .Odešli jsme rázně se slovy, že jim tam Parkinsona necháme a pak ať si vše nechají... večer jsem upadla do smutků bezmoci, protože tohle už byl poslední krok, žádost o změnu invalidity řeším od 04/2015, takže téměř rok, když jsem si představila že začnu zase od znovu u těch samých "odborníku"škemrat o něco,co mi už dlouho náleží.. cítila jsem úplnou bezvýchodnost:-). Když jsem vysíleně vzlykala do telefonu mojí velmi dobré kamarádce, která se mnou vše sdílí a hlavně mi poskytuje pravidelně v Praze zázemí při mých nekonečných vyšetřeních, nechtěla věřit tomu, že mě to tak zlomilo, takovou mě nezná... Vzápětí mi přišla SMS, že to určitě zvládnu, že ví, že já něco vymyslím.Začala jsem tedy přemýšlet, ve čt jsem telefonovala téměř celý den, uklidnila mě také moje lékařka na duši v Praze, která poslouchala mé vyprávění a říkala, že to je už nehorázné, že zprávy jsou napsané jasně...v pátek jsem volala všude možně, kasační stížnost, která by stála hromadu peněz a úspěšnost je dle advokáta malá, jsem zamítla, na soudu mi řekli, že rozhodují dle posudku a nic už nezkoumají, další den už se se mnou nikdo nechtěl bavit a jen mi vzkázali, že se už není o čem bavit. O víkendu jsem nastudovala 2 etické kodexy, kterými se komise musí řídit a našla jsem celkem 11 bodů, ve kterých hrubě pochybili.Stále mi něco říkalo, že možná ještě najdu chybu v posudku, který měl dorazit poštou...včera ráno jsem si na poště vyzvedla obrovskou obálku...zarazila mě hned první strana, 3 osoby u komise, přemýšlím...chyběla mi tam jedna paní dr., druhý posudek na ZTP to samé a třetí posudek totéž.Prostě arogantní paní doktorka, která mému muži řekla že jí vypíchne oko, jak rozhazuje rukama, a že by ráda zdravá dojela domů na což jí odpověděl, že to není možné, jelikož má brýle a mě se zcela vážně zeptala, zda rozumím tomu, co mi tady vysvětlují a jaké že to mám vzdělání. Odpověděla jsem , že vyšší odborné a že je to dost zbytečná otázka, jelikož to má ve spisu, ale zřejmě ho nečetla.Něco mi říkalo, že tohle je ta největší chyba a.okamžitě jsem zvedla telefon a zavolala do Prahy na MPSV, že k zaslanému dopisu mám 12.bod ,ve kterém pochybili a to dost zásadní, že JEDNA LÉKAŘKA CHYBÍ V KOMISI...Velmi milá paní mi sdělila email a řekla, ať jí napíši a že to panu řediteli přiloží k dopisu.Dnes jsem nahlížela v KV na MPSV do spisu, posudky měli stejné jako já, bez 4. osoby,nikdo tuto paní doktorku neznal.Záhada se vyřešila jedním telefonem.V Plzni už věděli, že mají hodně velký problém, a paní doktorka byla stážistka:-)Bylo jí asi 70 let.Posléze jsem zjistila, že v minulosti působila v Horním Slavkově ve věznici, chování by tomu odpovídalo.A co bude dál???Pochybení je to obrovské, komise musí mít lichý počet členů z důvodu jasného rozhodnutí.A 4 je sudé, navíc paní doktorku tam zapomněli napsat....:-)Z TOHO VYPLÝVÁ . ŽE CELÁ STŘEDEČNÍ SHOW JE NEPLATNÁ A JÁ SE MŮŽU TĚŠIT NA DALŠÍ:-)Ale do Plzně už nepojedu, tentokrát navštívím buď Prahu nebo prý Ústí ad Labem z důvodu podjatosti:-)
Naděje umírá skutečně poslední, nevím, zda mých 11 výtek by stačilo, ale 12. byla pro ně fatální...Možná, že příští komise nebude lepší, možná že lékař nepodrazí lékaře....ale je to MOŽNÁ,a já věřím tomu, že po mém 4 stránkovém elaborátu o etických kodexech si mě minimálně zapamatují a budou vědět, že já se opravdu nevzdám ani v těch situacích, co se zdají být BEZVÝCHODNÉ.Kamarádka měla pravdu..řešení jsem opravdu našla, alespoň prozatím:-)A tak budu s napětím očekávat další obálku s modrým pruhem a místo a a čas na další "PŘEDSTAVENÍ".Držte mi palce:-)