Pondělí 6. dubna 2020, svátek má Vendula
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. dubna 2020 Vendula

Dvě dámy s diagnozou G20

5. 06. 2016 21:05:52
Potkaly jsme se na internetu, díky naší diagnóze, ale i kdybychom nemocné nebyly a potkaly se jinde, daly bychom se do řeči, nebo by nás někdo seznámil, rozuměly bychom si. I bez G20. Ale s naší nemocí se dovedeme více pochopit..
Dnes bych se s Vámi ráda podělila o zážitky z mého středečního "výletu " do Prahy a o mém novém přátelství s dámou jejíž životní heslo zní : ŽIVOT NENÍ VUBEC ŽÁDNÁ SRANDA , TU SI Z NĚJ TEPRVE MUSÍME UDĚLAT !! .....tak tedy , ve středu ráno jsem si na Zličíně vyzvedla přítelkyni Alenku z Plzně, se kterou jsme se potkaly na internetu a velmi jsme si padly do oka. Myslím si, že to není jen naše společná diagnóza G20 (Parkinsonova choroba), ale že bychom se skamarádily i bz ní, kdyby to tak život chtěl a my jsme se potkaly za jiných okolností. Jely jsme do VFN na Karlák, kde měla Alča konzultaci u lékařů a mě poté čekala, také na Karláku, chirurgie. Už z minulého týdne jsem věděla, že mne čeká ortéza Vaco ped, jelikož mám natrženou Achillovu šlachu. Bohužel nemohu mít ani berle ani fr. hole, protože bych se na nich neudržela. Doplatek na toto 3kg monstrum je 2.250,-Kč. Sice jsem měla info z pojišťovny, že mohu žádat lékaře o zvýšenou úhradu, ale že mi lékař musí vyplnit tzv. formulář 21. Na neurologii jsem obdržela zprávu, že skutečně jiná léčba není možná. Ovšem chirurg na to vůbec neslyšel. Bylo mi řečeno, že on to nikdy nedělal a formulář stejně nemá. Nasadil mi gigant na nohu a oznámil mi, že v tom mám i spát. To jsem hned zavrhla, protože při mých samovolných pohybech bych mohla nechtěně nakopnout svého chotě. 3x se mě ptal, zda mám doprovod, já ho ujistila, že ano , ale kdybych mu řekla, že jde též o stejně nemocnou osobu jako jsem já, asi by se MUDr. divil. Vyšla jsem ven a chtělo se mi neskutečně brečet , ztrácela jsem rovnováhu a měla jsem pocit, že upadnu, ale Ali vyprskla smíchy a viditelně jí pobavil pohled na mě a ptala se, zda mi dali zimní model , jelikož ortéza byla tak zvaně s chlupem dovnitř :-D . Jsem moc ráda, že tam v tu chvíli Ali byla, musela jsem se začít smát taky. Nakonec i moje tělo se vyrovnalo se zátěží a my jsme vyrazily z areálu. Pomalinku jsem si vyzkoušela nástup a výstup pří jízdě tramvají, eskalátory, jízdu metrem. Celkem to šlo. V naší sestavě ale začalo přituhovat. Já jsem si koupila nový kufr a Alča táhla krabici od ortézy.
Narvaly jsme se na Můstku v metru do výtahu, který slouží pro přestup invalidů , uprostřed výtahu byl těžce postižený pán na vozíku a my se nasoukaly horko těžko z každé strany jedna , Alenka držela nebožákovi nad hlavou obří krabici od ortézy a já nový kufr. Patrně to vypadalo , že je nás ve výtahu ještě málo a tak se do něj museli nasoukat ještě další dva důchodci ....a tím se stalo to , co se stát nemělo , strčili do Alenky ta přestala ovládat v nemocné ruce držení obří krabice a zmáčkla s ní ovládací panel vozíku , evidentně měla trefu na tlačítko START...nebohý pán nabral v uzavřeném výtahu obrovskou rychlost , zachránilo ho pouze to , že výtah už byl v pohybu a tím pádem dveře pevně uzavřené. V metru jsme si představovaly situaci, kdyby byli dveře otevřené :-D ..... za celý den jsme toho všeho měly už až nad hlavu a hlavně mě už bolelo břicho od smíchu. Každá jsme si chtěly po celý den navzájem pomáhat a musely jsme vypadat skutečně komicky. Alča mě celý den krotila, abych tolik nespěchala. Jedna druhé jsme kontrolovaly čas na braní prášků . Zažila se mnou i totální vytuhnutí. Na závěr dne jsme zašly do Ikei, velmi dobře jsme se najedly a zhodnotily náš společný „výlet“ do Prahy. Ali ještě musela v letu koupit co jí pod ruku přišlo a vydaly se každá po svojí trase domů .Domluvily jsme se, že příště si musíme dopřát více klidu. To bude hodně těžké pro mě to dodržet. A drobet se obávám , že stejně zemřeme smíchy .....Ale už se na příště strašně moc těším!
PS : opět jeden důkaz toho , že Vám Parkinson hodně vezme ,ale i dá :-).....jako důkaz je tohle nové přátelství za které jsme obě moc rády :-)

Autor: Martina Uhrová | neděle 5.6.2016 21:05 | karma článku: 19.82 | přečteno: 1248x

Další články blogera

Martina Uhrová

Číslo 5 žije aneb můj 1. rok po DBS

..dýchám, chodím, mluvím, tedy JSEM A ŽIJI. A když píši žiji, tak to myslím doslova. Nikdy už to nebude tak, jako když jsem byla zdravá, ale metoda DBS, mě vrátila zpět do života

9.3.2019 v 14:32 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 499 | Diskuse

Martina Uhrová

Princ na bílém koni? Existuje...

Když jsem si myslela,že mě nemůže nic překvapit, objevil se ON.Někdy mám pocit, že spadl z nebe.Tak empatický chlap, a k tomu ještě chytrý a pohledný.Tento článek jsem mu věnovala k jeho narozeninám... a myslím,že si ho zaslouží..

25.3.2018 v 0:42 | Karma článku: 15.05 | Přečteno: 765 | Diskuse

Martina Uhrová

Moje naděje na lepší zítřky má zkratku DBS a datum 20.2.2018

...a spadla klec.můj stav se horšil a horšil a Mr. Parkinson začal být nebezpečně v převaze-organizoval celý můj život,,,řídila jsem se jím..nemohla jsem nic... a jednou jsem si řekla a DOST....

24.3.2018 v 22:37 | Karma článku: 17.95 | Přečteno: 759 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Libor Čermák

Pěší výlet kolem Králíků

Třetí den mé dovolené pod Králickým Sněžníkem jsem se rozhodl, že se vydám na výlet kolem Králíků. Navštívil jsem vojenské muzeum, pěchotní srub Cihelna, Dělostřeleckou tvrz Hůrku a několik dalších bunkrů v okolí.

5.4.2020 v 11:25 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 328 |

Libor Čermák

Dělostřelecká pevnost Bouda

V době, kdy někteří ničí památníky porážky nacismu, bychom si naopak měli připomínat další symboly boje proti této nadřazenecké ideologii. Jedním z nich jsou bezesporu i české dělostřelecké pevnosti. Dnes vám povím o tvrzi Bouda.

4.4.2020 v 12:17 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 578 |

Ladislav Větvička

Byl to fajny svět...

Byvalo to krasne. Když ste se nudili, sedli ste na vlak do ciziny. To ještě jezdivaly vlaky do ciziny. A vydali ste se kajsik za hranice. To se ještě mohlo jezdit přes hranice.

3.4.2020 v 12:05 | Karma článku: 43.10 | Přečteno: 3861 | Diskuse

Pavla Hermannová

Můj Izrael 6

I v dešti to je v Izraeli zajímavé a čas zde lze prožít naprosto jedinečně. Využíváme každé možné hodiny k poznávání této osobité země a jsme vděčni za všechny její dary.

3.4.2020 v 10:53 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 147 | Diskuse

Libor O. Novotný

Nebeská brána Tianmen

Číňané se stávají mistry v tom, jak využít přírodních krás k nalákání turistů a vyždímání jejich peněženek tak, že si to turisté ještě pochvalují (včetně mě). Příkladem může být oblast hory Tianmen a skalního okna Nebeská brána.

30.3.2020 v 15:00 | Karma článku: 12.80 | Přečteno: 317 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 891

43letá mladá žena s Parkinsonovou nemocí, která právě díky nemoci začala psát nejen o nemoci, ale i o tom co se kolem ní děje...

Najdete na iDNES.cz